11. 9. 2024

Definitivní konec lanovky nad Prahou? Přispěli jsme k vytvoření judikatury, která činí územní plánování nejen hlavního města Prahy transparentnějším

 

Hlavní město Praha dlouhodobě prosazuje kontroverzní záměr stavby lanové dráhy na trase Podbaba-Troja-Bohnice za 2 miliardy korun českých. Za tím účelem „v tichosti“ přijalo změnu územního plánu č. Z-3516/00, kterou vytvořilo územní podmínky pro realizaci této stavby. Ačkoliv se jedná o jednu z nejkontroverznějších staveb s dalekosáhlými dopady na životní prostředí, krajinný ráz, dopravu, veřejné zdraví i na tzv. pohodu bydlení obyvatel hlavního města Prahy, při pořizování této změny, ale i jiných významných změn územního plánu, postupovalo město způsobem „o nás, bez nás“.

Naše advokátní kancelář zastupuje klienty, kteří by byli touto změnou územního plánu a realizací záměru stavby lanové dráhy negativně dotčeni na svých právech, v řízení o návrhu na zrušení tohoto opatření obecné povahy – tj. této změny územního plánu. Městský soud v Praze nyní našemu návrhu rozsudkem vydaným pod sp. zn. 9 A 39/2024 zcela vyhověl a předmětnou změnu územního plánu jako nezákonnou zrušil.

Toto rozhodnutí však není významné pouze proto, že jeho předmětem je zrušení podmínek pro realizaci stavby tzv. „pražské lanovky“, jakožto jednoho z nejvýznamnějších v současnosti plánovaných stavebních záměrů na území hlavního města Prahy, ale představuje i významný krok směrem k transparentnějšímu procesu územního plánování.

Nezákonné změny územního plánu 

Napadená změna územního plánu totiž byla přijata nezákonným způsobem, který bohužel v praxi hlavního města Prahy není nijak ojedinělý. Celá řada v minulosti přijatých změn územního plánu hlavního města Prahy tedy byla optikou tohoto rozsudku přijata nezákonným způsobem. I v dalších případech totiž hlavní město Praha neuvedlo ve vyhláškách, kterými se oznamuje zahájení řízení o vydání změny územního plánu, specifikaci předmětu změny. Z uvedených vyhlášek tak nebylo patrné, jaký záměr má být předmětem změny (v posuzovaném případě např. „Lanová dráha“), ani jaké městské části, popř. jakého katastrálního území se daná změna týká (v posuzovaném případě např. „Podbaba, Troja, Bohnice“). Předmět změny územního plánu byl namísto toho označen toliko číselným kódem (v posuzovaném případě „Z-3516/00“).

Občané hlavního města Prahy v takovém případě museli složitě dohledávat, zda se jich daná změna územního plánu týká, či zda jde o změnu řešící jiné z celkem 112 katastrálních území, která hlavní město Prahu tvoří (a to při stovkách přijímaných změn územního plánu ročně). To představovalo zcela zásadní překážku pro seznámení občanů s obsahem navrhovaných změn. V technických možnostech hlavního města Prahy přitom evidentně je informovat občany o tom, jakého záměru a jakého území se daná změna územního plánu týká tak, aby každý mohl na první pohled zjistit alespoň minimum informací nezbytných pro vyhodnocení, zda lze v tom kterém případě očekávat dotčení na právech navrhovanou změnou územního plánu či nikoliv.

Hlavní město Praha tak protiprávně omezuje přístup veřejnosti k informacím o přijímaných změnách územního plánu a tím zkracuje osoby potenciálně dotčené danou změnou na jejich právech. V důsledku toho tak omezuje i možnost řádného a včasného podání námitek proti dané změně a s tím i další možnosti obrany zejména v soudním řízení.

V posuzovaném případě se tak v důsledku tohoto vadného postupu o této zcela zásadní změně územního plánu adresáti vyhlášky nedozvěděli a nepodali tak včas proti tomuto návrhu připomínky a námitky, ani se nezúčastnili veřejného projednání. Hlavní město Praha si tak „v tichosti“ přijalo tuto změnu územního plánu, aniž by se muselo vypořádat s odporem obyvatel dotčených městských částí, který lze při stanovování podmínek natolik kontroverzního záměru očekávat. Právě pro tyto procesní vady se nám však podařilo dosáhnout zrušení této změny územního plánu. Podmínky pro realizaci stavby lanové dráhy tedy nadále již nejsou součástí územního plánu hlavního města Prahy.

Vizualizace stanice lanové dráhy v Podbabě, zdroj DPP

Požadavky na obsah vyhlášek o oznámení o zahájení řízení o změně ÚP

Uvedený rozsudek Městského soudu v Praze je tak nejen vítězstvím pro naše klienty, ale také významným precedentem pro budoucí procesy územního plánování. Městský soud v Praze totiž jednoznačně potvrdil, že nedostatečná specifikace a) předmětu změny územního plánu či b) dotčeného území ve vyhlášce, kterou se oznamuje zahájení řízení o vydání změny územního plánu, je vadou v procesu přijímání změny územního plánu, která může založit vadu nezákonnosti změny územního plánu jako takové, pro kterou je nutné ji jako nezákonnou zrušit.

Jak uvedl Městský soud v Praze v předmětném rozsudku: „Jakýkoliv jiný postup správních orgánů než řádně specifikovat navrhovanou změnu totiž odporuje základnímu pojetí veřejné správy jako služby. Informace o konkrétním katastrálním území (lokalitě), které se navrhovaná změna týká, a dotčené městské části, jakož i stručná informace o předmětu změny, jsou veřejným statkem vytvářeným za pomoci veřejných prostředků, a odpůrce je musí mít v době zveřejnění veřejné vyhlášky z povahy věci k dispozici. Byly-li takové údaje při zveřejnění Veřejné vyhlášky postupem odpůrce veřejnosti odepřeny s argumentací, že údaj „o jaké opatření obecné povahy jde“ lze s využitím identifikátoru změny (Z 3516/00) v elektronických systémech odpůrce postupným proklikáváním nakonec dohledat, přestože evidentně proces dohledání potřebných informací samotnými adresáty lze považovat za tak časově náročný a nepřehledný, že by museli na delší dobu přerušit svoji běžnou činnost, jedná se o nezákonný postup odpůrce, který nemá oporu ve správním řádu“.

Závěr

Z uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze tak vyplývají konkrétní požadavky na obsah vyhlášek o oznámení o zahájení řízení o změně územního plánu, a to jde-li o specifikaci předmětu dané změny. To jednoznačně povede k větší transparentnosti a informovanosti dotčených subjektů o připravovaných změnách, a tak i k zajištění řádné a včasné procesní obrany. Nebudou-li tyto judikaturou dovozené náležitosti vyhlášky její součástí, riskují pořizovatelé těchto změn, že jinak řádně přijaté změny územních plánů budou z tohoto důvodu úspěšně napadeny v soudním řízení.

Tento rozsudek Městského soudu v Praze tak představuje důležitý milník v oblasti územního plánování a právní ochrany všech potenciálně dotčených subjektů změny územního plánu nejen na území hlavního města Prahy. Těší nás, že naše advokátní kancelář k této pozitivní změně mohla přispět a věříme, že Nejvyšší správní soud tyto závěry potvrdí. 

Nesouhlasíte-li s návrhem změny územního plánu, kterým jste jako vlastníci staveb a pozemků v území dotčeni, či se domníváte, že došlo k porušení procesního postupu při přijímání takové změny, neváhejte se na naši advokátní kancelář obrátit.